Jolanta Kovářová

DECLUTTERING

JAK ZAČÍT A NEZTRATIT MOTIVACI

Víš, co je výzva č. 1, se kterou se lidé potýkají při declutteringu svého domova? ZAČÍT.

A co výzva č. 2? No, ano. Jak NEZTRATIT MOTIVACI.

Gratuluji, pokud jsi našla odvahu udělat první kroky k tomu začít declutter svůj domov proto, aby:

  • Tvoje děti nemusely vyklízet tvůj domov, až odejdeš.
  • Ses mohla připravit na nový život až půjdeš do důchodu.
  • Sis konečně mohla začít užívat jednoduššího života s méně věcmi a méně uklízením.

Přemýšlej o tom tak:

  • Úspěšně jsi zahájila cestu declutteringu, protože sis udělala čas na vytvoření vize života, který chceš žít po declutteringu. (nástěnka vizi)
  • Také sis udělala čas na vytvoření plánu declutteringu a časového harmonogramu pro dosažení svých cílů.
  • Na jednotlivých místech, které jsi už declutter, jsi již začala pozorovat výsledky svého úsilí.

Byla jsi na dobré cestě! Byla jsi na dobré cestě… minulý čas!

Ztráta motivace

  • Kam se poděla tvoje motivace a ta silná, zdánlivě nezastavitelná touha declutter svůj domov jednou provždy?
  • Proč najednou odoláváš, odkládáš a hledáš všechny možné výmluvy, proč se declutteringu nevěnovat?
  • Proč se tvoje myšlení „můžu udělat“ vrátilo ke starému způsobu myšlení „nemůžu udělat“?

Možná jsi nepočítala s tím, že v určitém okamžiku narazíš na překážky, ztratíš tempo a zažiješ záchvaty pochybností o sobě samé.

Předtím jsi to mnohokrát zkusila a neuspěla, ale teď jsi věřila, že tentokrát to zvládneš dodělat do konce!

A opravdu jsi toho při declutteringu dost dokázala… jsi v polovině cesty!

Ale když začaly pochybnosti o sobě samé a negativní samomluva, znovu tě přemohla tíha nelehkého úkolu, který jsi měla ještě před sebou. I ty nejlepší plány a touhy po domácnosti bez nepořádku se nyní zdají být jen vzdáleným snem.

Chaos uprostřed cesty

Pokud se ti to stalo, věz, že nejsi sama. Dokonce bych si troufla říct, že se to někdy stane každé z nás, protože „chaotický střed“ je místo, kde jde do tuhého.

Jsme lidé.

Ztrácíme počáteční nadšení, elán a snahu dosáhnout cíle.

Přestaneme si říkat, že to dokážeme, a místo toho si začneme říkat: „To nejde“, „Je to příliš těžké“, „Je to nemožné“ – a tak to vzdáme.

Když se nad tím zamyslíš, stejná myšlenková hra „můžu“ a „nemůžu“ se týká téměř čehokoli jiného, čeho se v životě snažíme dosáhnout, ať už jde o hubnutí, učení se novým dovednostem nebo trénink na maraton.

Zaseknutí se stává každé z nás.

Není neobvyklé udělat jeden krok vpřed a pak dva kroky zpět. Jak se tedy zvednout a oprášit, abychom mohly začít znovu?

Proč by ses teď měla zastavit, když už jsi v polovině cesty… nebo dokonce ještě dál?

Theodore Roosevelt kdysi řekl: „Pokud věříte, že to dokážete, jste v polovině cesty!“.

Prvním krokem k dosažení cíle je začít věřit, že můžeš uspět.